Red Bull plechovka

Troufneš si na jízdu se šampionkou?

Red Bull Kemp

O soutěži

Chceš si užít pětidenní snowboardcrossový kemp a zatrénovat si pod dohledem té nejpovolanější trenérky? Podívej se na všechno, co Evu Samkovou provázelo na její sportovní cestě a udělalo z ní šampionku, kterou je dnes. Stačí se pozorně začíst a potom správně odpovědět na tři otázky. Soutěžíme o 10 míst na snowboardcrossovém kempu. V případě, že vyhraješ a nebudeš moct jet, nezoufej. Vítězství v soutěži je přenosné, a tak si ho bude moct užít kdokoliv z tvých plnoletých kámošů. Čti pečlivě, výhra stojí za to.

Výherci

Tomáš Anděl

Mariana Malá

Jan Novotný

Martin Hrbek

Klara Bulickova

Jakub Rous

Martin Hladil

Jiří Jež

Jakub Wagner

Miroslav Marek

Co dělá z Evy Samkové šampionku?

Cesta šampionů nemusí být lemovaná pouze velkými milníky. Jsou to často malé drobnosti, které z těch nejlepších světových sportovců dělají velké osobnosti. Eva Samková je jednou z nich. Její život byl často založen na instinktivních rozhodnutích, malých detailech a poslouchání sama sebe. To vše ji pomohlo sportovně i lidsky vyrůst a stát se královnou snowboardcrossových tratí.

Zdravý selský rozum – „Nechtěla jsem vstávat!“

Už ve dvou letech ji máma poprvé postavila na lyže. Dítě z hor se učilo rychle a za chvíli v dresu Spartaku Vrchlabí objížděla závody pro nejmenší. V šesti letech zkusila prkno a už ho nedala z ruky. Když pak přecházela do snowboardové školy, mělo to jeden pragmatický důvod...

„Zjistila jsem, že mě lyžování tolik nebaví, protože člověk musí hrozně brzo vstávat. Ti šílení lyžaři chodili ještě za tmy, tak jsem si našla snowboardovou školu, kde se začínalo až na devítku. Chtěla jsem vidět ještě kousek pohádek.“

Odvaha – „Byl to životní zážitek.“

Už odmala Eva milovala koně, a jakmile to šlo, začala dojíždět do stáje ve Strážném. Dneska vzpomíná, že s koňmi dělali “hrozný kraviny”. Někdy tam trávila i celé léto, občas přespávaly s kamarádkami na seně a poprvé si tu zlomila ruku, když slítla z ohrady.

„Jednou jsme na vyjížďce přijeli k ohradě, která byla zavřená. Nechtělo se nám ji objíždět, tak jsem se snažila donutit svýho koně, aby to skočil. Pětkrát se mi před tou ohradou zaseknul. Bylo mi jasné, že mu musím dodat vlastní odvahu. Protože kůň to vycejtí a když na to jedeš, tak to musíš chtít přeskočit taky. A napošestý to dal, i když si trochu zaškobrtl. Byl to životní zážitek.“

Respekt k přírodě – „Chci minimalizovat svůj odpad“

V deváté třídě ve škole vypracovala seminárku, ve které zmapovala znečištění Špindlerovské přehrady. K přírodě a horám má odjakživa blízko a věří, že by je měl člověk udržovat čisté. Připojila se k iniciativě Keep it Clean, kteří razí motto, že přírodu člověk využívá pro své potěšení, tak by ji měl udržovat čistou. Nedávno si na závody do Itálie vzala vlastní pytel a rukavice a šla vysbírat parkoviště.

„Začíná se mi líbit myšlenka zero waste – tedy co nejmenšího produkování odpadu. Do obchodu si vezmu síťovku a pytlíky na zeleninu, mám koupený skleněný brčko nebo kelímek na kafe. Jde to ruku v ruce s minimalismem. Nepotřebuju 60 druhů šampónů a mýdel, stačí mi jeden. Člověk si k tomu musí najít cestu a trochu o tom přemýšlet. Ale když najedeš na nějaký systém, není to tak hrozný.“

Trpělivost – „Jakoby mi Pepina někdo seslal“

Odmalička chtěla mít Eva svého vlastního koně. Nakonec ho dostala za svůj zlatý triumf od rodného města Vrchlabí. Sama říká, že Pepin je spíš takovej pejsek – vnímavý, citlivý a “trochu posera”, který se občas lekne i sám sebe.

„Pepin je takovej, že se s ním musí pomalu a nesmí se moc tlačit na pilu. Jinak se přepne a nefunguje vůbec. Já naopak občas vybouchnu, jsem nervózní nebo zbytečně nepříjemná. A tak mám pocit, jako by mi Pepina někdo seslal, abych se naučila ovládat svoje emoce a řešit věci víc v klidu a s rozmyslem. Když se to naučím na zvířeti, můžu to pak aplikovat i na lidi.“

Všechno má svůj důvod – „Díky zranění jsem si uvědomila dvě věci“

V 19 letech byla už dvojnásobnou juniorskou mistryní světa. Jenže na konci roku 2012 si před úvodním závodem Světového poháru v americkém Telluride přetrhla přední křížový vaz levého kolena a sezóna pro ni skončila. Část rekonvalescence po zranění strávila v rakouském Red Bull DTC centru, kde ji čekalo 14 intenzivních dní tréninků, masáží a nejrůznějších testů.

„Díky tomu zranění jsem si uvědomila dvě věci. Jednak, že snowboardcross mám hrozně ráda, protože jsem to zranění obrečela. A za druhé, že na sobě musím začít trénovat. Že nestačí jenom jezdit, ale musím chodit do posilky, i když to není žádná extra zábava. Člověk je odolnější vůči pádům a hlavně se cítí líp na trati, když nemusí řešit, že ho v půlce bolej nohy. Já si chci tu jízdu užít a když vím, co jsem pro sebe udělala od jara do podzimu, že jsem trénink neošulila, tak si pak i víc věřim v ježdění.“

Cit – „Líbí se mi hezký věci“

Na první olympiádu vyrazila v helmě, na které s ní po trati běželo stádo vlků. Akvarelovou kresbu pro ni vytvořila Veronika, s kterou ji seznámil trénér Jakub “Flaška” Flejšar. On byl také tím, kdo ji naučil vnímat umění a pravidelně ji bere výstavy do galerií, jelikož je sám z výtvarné rodiny a má vystudovanou sochařinu na AVU.

„Mně se líbí hezký věci a záleží mi na tom, abych žila v hezkém prostředí. Možná to bude znít zvláštně, ale když přijedu do ošklivýho prostředí, tak to na mě dost působí a jsem z toho smutná. Flaška mě naučil vnímat umění a přestala jsem se stydět, že nevím, co tím malíř myslel. Baví mě, že si můžu před obraz jen stoupnout a nechat ho na sebe působit. Nepotřebuju vědět, že se to jmenuje “Vlak” a pak ho v tom hledat.“

Pohoda – „Longboard a zapadající slunce“

Eva je dvojnásobnou vítězkou závodu Red Bull Feel The Wheel, což je longboardcrossový závod konající se každoročně v Benátkách nad Jizerou. Lifestyle okolo longboardingu ji hrozně baví a je pro ni synonymem pohody. Miluje, když se jde jen tak projet do Stromovky.

„Někdy v 18 letech jsem se učila jezdit na skejtu v minirampě. Pak ale začaly frčet longboardy a mě to chytlo. Red Bull Feel The Wheel je coreovej závod, kde je super rodinná atmoška a jezděj tam kámoši. Já se snažim všechno ladit do pohody a tohle mi v tom pomáhá. Úplně mi to zapadá do života.“

Důvěra – „Dávalo to smysl“

V únoru 2017 se konal závod Světového poháru v německém Feldbergu, který se zapíše do historie ženského snowboardcrossu. Eva totiž takticky vypustila start a závod i přesto vyhrála. Nápad, se kterým přišel trenér Marek Jelínek, byl hodně odvážný a opíral se o 100% vzájemnou důvěru.

„Přijela jsem na start finále a Jelen mi říká, že o tom dost přemejšlel, a že bych měla zkusit vystartovat později. Když pojedu sama, tak se vyhnu holkám, který se budou vzájemně zpomalovat. A do finálové fáze budu mít úplně jinou rychlost a předjedu je. Já to nějak cejtila a řekla jsem si: “To je super!”. Všechno vyšlo skvěle. A ten zážitek dole? Přesně o tom je snowboardcross. Můžeš být poslední na startu, ale za závod zvládneš třeba všechny předjet. Není nic víc.“

Odpověz správně na otázky a vyhraj kemp s Evou

1. Odkud měla Eva odkoupené svoje první prkno?

2. Jakému sportu se chtěla v dětství věnovat?

3. Jaký odpad, který pravidelně sama produkuje, ji nejvíc štve?

Správně: 0 ze 3

Soutěž již byla ukončena.